Přestože jsme to věděli už dva dny dopředu, vstávat se na pátou nechtělo. Za poznámek typu "to je teda dovolena" jsme se sešli ve tři ctvrtě na šest na recepci a vydali se ke trajektu do hlavního města ostrova Bohol Takbilaran. Jeli jsme cestou prostředkem Panglao. Bylo zajímavé pozorovat ostrov, jak se probouzí. V ranním pětadvacetistupňovém chladku se jelo pěkně a tak jsme za hodinu byli u mostu na Bohol a po krátkém klickovani městem jsme dorazili před půl osmou do přístavu. Poprvé jsme také viděli cyklisty, asi je to jediná doba, kdy místní vyjíždějí. Šel jsem koupit lístky na loď a polil mne pot: velký trajekt na Siquijor jel ne v osm AM, ale PM... Naštěstí se ale ukázalo, že v 8:30 jede rychlá loď sice s malou oklikou přes Dunaguete na Negrosu a vezme nás i s koly. Uff!
Rychlá loď znamenalo 20 uzlu, což je běžná rychlost řeckých trajektů, ale i tak jsme byli ve dvanáct vyloděni v hlavním městečku ostrova Siquijor stejného jména. Našli jsme si hospůdku s grilovanými kuřaty a hamburgery a schovali se před poledním sluncem. A ještě jsme si stihli prohlédnout místní skromný kostelík, kde zrovna probíhala výuka dětí.
O pul druhé sice teplo nepolevilo, ale vyrazit jsme museli. Někteří ještě stihli ochutnat palmové víno a už jsme uhaneli po zvlněné e statovce podél pobřeží mezi vesničkami a všudypřítomnými palmami. Netrvalo dlouho a stavěli jsme ve druhém severním přístavu Larena. Asi jsme způsobili zděšení v obchůdku, protože jsme zakoupili stejné množství rumu a koly a ještě nějaká piva k tomu. Nějak se nám vymkla z ruky rumová služba a rum kupují živelně a průběžně všichni. No nekupte sedmičku skvělého třtinoveho za 33 Kč... A spotřeba neustále stoupá.
Do v poledne rezervovaneho bydlení už zbylo jen 7 km. Jarda s Markétou sice v družném hovoru přehlédli odbočku a přidali si další 4, ale my ostatní už jsme do Casa de la Playa sjeli bez problémů.
Resortík u dlouhé ploché pláže (za odlivu jsme šli snad 500 metrů do vody) patří filipinsko-německému páru a je doslova vyčančaný ve středomořském stylu. Chaticky s různou výbavou jsou rozhozeny ve svazité zahradě. A jídelníček v restauraci je opravdu světový: německé špejle, Chili con carne, japonské sašimi, filipinské speciality, tsatsiki, curry... Ještě jsme se stihli projít po odlivove pláži plné hvězdic i dalších mořských živočichů.
Zítra je volný program, okružní cesta kolem ostrova měří 80 km, tak uvidíme.
Ujeto 41 km na kole, celkem 157 km; na lodi 90 km, celkem 135 km.
Žádné komentáře:
Okomentovat