Budík mne rozesmál. Tedy telefon, který mi tvrdil, že dnes bude - 4, nechal jsem na ploše pražské počasí. Snídaně na sedmou, přece nebudeme na dovolené vyspavat. Krátce po pul osmé jsme už jsme jeli po statovce po pobřeží a v osm zabocili u šipky do NP Twin Lakes. Jeli jsme s Markétou a Pepou poslední a po prvním stoupání, kdy se na rovince objevila šterková cesta, mi došlo, že opět nemám ani duši ani lepení a tak jsem o jednu náhradní poprosil. Byla to dobrá předtucha, o pět minut později jsem pichnul a jen sledoval, jak mi naše trojice mizí v zatáčce. Když jsem měl skoro vyměněno, dojel mě Jarda s Markétou a pomohli mi se závěrem. Podařilo se mi i najít tenký kousek drátku v plášti. Ukázalo se, že cesta střídá beton ve stoupání se sterkem na rovinách a hned na té další přišel druhý defekt. Zalepili jsme obě duše, našel jsem další střep v plášti a jeli dál. Ne dlouho, třetí defekt přišel po půl kilometru. Vzteky jsem už chtěl zahodit kolo do palmového háje. Zabránili mi v tom. Markéta našla další střep, opravili jsme a jeli. Po chvilce jsme dorazili k Rádce čekající na cestě. Byla vystresovaná, že jí neodpovídám na esemesky, já naštvaný, že mi ujela, no prostě, klasická manželská etuda. Jarda s Markétou vyjeli dal a my po chvilce taky. Spravovanim jsme ztratili více než hodinu a sluníčko už začalo kousat. A mně ty horké dopolední kopce tady opravdu nejdou. Radka byla pořád vpředu a já se vzadu trápil víc a víc. Profil byl opravdu sopečný. S rostoucí výškou se zvětšovala strmost kopců. V šesti stech metrech byl malinkatý kiosek, který mne zachránil velkou lahví spritu. Chlapci tam posedavajici si kratili čas pitím rumu. Bojoval jsem dal až jsme ve čtvrt na jednu dosáhli vstupu do parku na osmi stech metrech. Podle zápisu jsme viděli, že nevypsaný závod vyhráli Arnošt s Pavlou, dorazili 10:25. Ale ještě nás čekalo 100 výškových metrů k vyhlídkové restauraci nad prvním jezerem. Tam jsme dohnali Jardu s Markétou, kteří dorazili čtvrt hodky před námi. Byli jsme v cíli. Výstup oo statovku měl 900 výškových metrů na 13,5 km.
Po proliti organismu různými tekutinami jsme se vydali na pěší výlet kolem jezera. Kamenitý chodnicek nás vedl kolem břehu divokou džunglí až k vyhlídce, odkud bylo vidět obě sopečná jezera. Koupání (zakázané) v jezeře bylo jako polití živou vodou. Voda měla úplně ideální teplotu. Vrátili jsme se na vyhlídku a po krátkém občerstvení začali sjezd. Štěrk Radce moc nejde, ostré sjezdy taky ne, a tak jsem měl dost času na focení a objevování krajiny, kterou jsem při výstupu moc nevnímal. O pul šesté jsme byli zpět v našem disneylandu.
Večeři v resortu jsme pohrdli a šli do včerejší hrncarnicky. Jenže tam se místo Maláska konalo karaoke. A tak jsme ilegálně zkonzumovali meloun s rumem (já bez melouna) a šli spát.
Ujeto 36 km, celkem 284.
Po proliti organismu různými tekutinami jsme se vydali na pěší výlet kolem jezera. Kamenitý chodnicek nás vedl kolem břehu divokou džunglí až k vyhlídce, odkud bylo vidět obě sopečná jezera. Koupání (zakázané) v jezeře bylo jako polití živou vodou. Voda měla úplně ideální teplotu. Vrátili jsme se na vyhlídku a po krátkém občerstvení začali sjezd. Štěrk Radce moc nejde, ostré sjezdy taky ne, a tak jsem měl dost času na focení a objevování krajiny, kterou jsem při výstupu moc nevnímal. O pul šesté jsme byli zpět v našem disneylandu.
Večeři v resortu jsme pohrdli a šli do včerejší hrncarnicky. Jenže tam se místo Maláska konalo karaoke. A tak jsme ilegálně zkonzumovali meloun s rumem (já bez melouna) a šli spát.
Ujeto 36 km, celkem 284.
Žádné komentáře:
Okomentovat