Všechno má svůj konec. Vracíme se domu, i když to ještě bude složité. Na pláži se spalo hezky, zabalili a zcivilizovali se v našem domečku a dali si důstojnou snídani v Cou-cou. Opravdu poslední dva kilometry na kole do přístavu a o půl desáté vypluli nás malý trajekt zpět ke "kontinentu" Cebu na svoji hodinovou plavbu. Rychle rozloučení s Pavlou a Arnoštem, kteří zde zůstávají o týden déle a už byl čas shánět jeepney do Cebu. Jenže v přístavu žádné nebyly, jen linkové autobusy. Po krátké době nás oslovil jeden týpek , jestli nechceme celý autobus za 5000. Na čtyřech jsme se dohodli a na příští dvě a půl hodiny byli (téměř) sami pány lehce omseleho přímestského ale docela velkého autobusu, který nás dovezl kousek od hotelu v Cebu City, kde naše cesta před 15 dny začala.
Naše krabice na kola byly na místě a tak mohlo vypuknout velké balení, po němž jsme ještě dali sprchu v jednom pronajatém pokoji. Teď už jen rychlá večeře a nějaký transfer na letiště a náš okruh se uzavře. Byl to hezký výlet.
Naše krabice na kola byly na místě a tak mohlo vypuknout velké balení, po němž jsme ještě dali sprchu v jednom pronajatém pokoji. Teď už jen rychlá večeře a nějaký transfer na letiště a náš okruh se uzavře. Byl to hezký výlet.
Ujeto na kole 2 km, celkem 549 km; lodi 18 km, celkem 308; autobusem 105 km, celkem 220 km.
tak na Filipínach som bol niekoľkokrát, ale sadnúť na bicykel ma tam ešte nenapadlo. Všetka česť. Veď tam je neuveriteľné znečistenie ovzdušia na cestách, ako tu Znečistenie v Manile.. Pravda je však, že taký malý ostrov ako Bantayan je ďaleko menej preľudnený...
OdpovědětVymazat